www.pivovar-herold.cz

Pivovar Herold Březnice - více než 505 let tradice
"Ty můj synu, jsi v tomto životě Heroldem…zvěstovatelem mých poselství, hledačem pravdy."
N.D.Walsch

Místo na zlaté stezce

Březnice vyrostla již ve 12. století jako tržní osada Březnice. Procházela tudy jedna z nejstarších transevropských obchodních cest, tzv. zlatá stezka, po níž alpská sůl putovala až na sever Evropy. Ve 13. století se osada rozrostla v městečko, o němž se první písemná zmínka dochovala z roku 1327.
V roce 1410 se poprvé mluví také o březnických tavernách, v nichž se na svých cestách osvěžovali formané, kupci a další pocestní. Šenkovala se nejen medovina a víno, které se tehdy na severním okraji města pěstovalo, ale bezpochyby teklo i pivo uvařené v domech právovárečných měšťanů březnických.

Vaření piva v Březnici

Prastarou tradici vaření piva v Březnici dokládá listina z roku 1454, v níž je jako březnický rychtář zapsán Mikeš Vaněk, sladovník. Také v dalších archivních dokumentech z 15. století jsou mezi březnickými purkmistry vyjmenováni další sladovníci. Vaření piva v Březnici dokládají i jména řady březnických měšťanů, jako například Jan Pivovarník či Štěpán Pivničník.

Pivovar, toť pravý klenot panství!
Velká změna ve vaření piva nastala na přelomu 15. a 16. století, kdy šlechta začala na svých statcích podnikat ve vlastní režii. Budovala rybníky, mlýny, vinopalny, cihelny, pily, zakládala vinohrady
a podomácké vaření piva pro vlastní potřebu přestěhovala do samostatných stavení prvních pivovarů, které svými výnosy brzy předčily ostatní hospodářské podniky panských velkostatků. Odbyt vlastního piva si šlechta na svých panstvích zajišťovala zřizováním poddanských hostinců a nikomu jinému nebylo dovoleno pivo vařit, natož dovážet a šenkovat.



Zpráva o zámeckém pivovaru v Březnici z roku 1560
(urbář zámeckého archivu)

Pivovar jest při témž zámku pod jednu střechou se vším dostatkem, v něm se pivo vaří a každýho týhodne se vystavuje bílého piva (pšeničného) 24 věrtele, do roka ječného se svařuje
na 4 polovary sutého a 4 věrtele, patok několik varů, jak kdy, víc i méně. Nas témž pivovaře půdy na slady, chmele, též sejpky na všelijaké obilí, že bezpečně se chovati mohou množství set i tisíc strychů.

Při témž pivovaru pod touž střechou jest spilka klenutá, hvozd prostorný klenutý, humno klenutý, štok cihelný, pánev velká item od všelijakých potřebcožkoli k tomu náleží s potřebou.

Proti témuž pivovaru sklep na dví přehrazený, buďto na stará nebo jakákoliv piva, prostraný na množství sudův. Chmelnice při témž zámku jest, v kterémž spotřeba chmele bývá a podle ourody i za několik drahně kop se prodati může.

Ve službách Tovaryšstva Ježíšova
Z části jako konfiskát, z části koupí získal válkou zdecimované březnické panství v roce 1623 horlivý katolík a nekompromisní prokurátor staroměstské exekuce sedmadvaceti českých pánů Přibík Jeníšek z Újezda.V roce 1662 se podle archivní listiny v zámeckém pivovaru ročně navařilo ve 30 varech po patnácti sudech ječného piva, tedy přibližně přes 1000 hektolitrů.

Spiritus barokního pivovaru

Někdy kolem roku 1700 nechal Jan Josef Hynek (1657-1728), svobodný pán z Újezda, vystavět nový zámecký pivovar, který v Březnici stojí dodnes.
Výjimečná stavba barokní architektury, která v českých zemích nemá obdoby, zařadila pivovar ve své době k nejvýstavnějším v zemi, a lze předpokládat, že i jeho technické vybavení bylo na nejvyšší úrovni. Průčelí zámeckého pivovaru je od té doby ozdobeno sochami svých patronů - svatého Josefa a svatého Jana Křtitele.

Na obrázku vpravo je rodový erb stavitlele pivovaru Jana Josefa Jeníška z Újezda a jeho dvou manželek, první - Reginy Sophie, hraběnky z Trauttmansdorfu a druhé - Polyxeny Kateřiny, hraběnky Vratislavové z Mitrovic. I když měl svobodný pán Jan Josef Jeníšek Újezda osmnáct potomků a jeho nejstarší syn čtrnáct potomků, umřel bez dědice.
Universálním dědicem se stal roku 1728 Vilém Albrecht Kolovrat Krakovský, kterému připadly panství Březnice, Tochovice a Hradiště, ale musel se podělit o čtvrtinu s provdanou hraběnkou Marií Annou Michnovou. Ta si vyvolila Tochovice a les Liz.

Pivo Kolovrat-Krakovských

Kolovrat-Krakovští spravovali panství s pivovarem po celé tři generace.
V době průmyslové revoluce, která vstoupila i do pivovarnictví, se březnický zámecký pivovar dočkal v roce 1874 instalace parního stroje a s ním novějšího výrobního zařízení, včetně prvního chladiče a pánve na 72 hektolitrů.

Pivo zlatých časů aneb

"Pekař, farář, rolník, řeznice, všichni pijou pivo z Březnice"
Před svou smrtí v roce 1872 odkázal hrabě Jan Karel Nepomuk (1794-1872), zvaný Hanuš, panství své příbuzné Marii Antonii, skrze jejíž sňatek s Karlem Eduardem (1836-1915) přišlo březnické hospodářství do rukou rodu Pálffyů.
S novým názvem "Hraběte Jana Pálffyho zámecký pivovar" vystoupil pivovar v roce 1901 z anonymity jednoho z podniků panského velkostatku.

Požár zámeckého pivovaru v Březnici
14. prosince roku 1906 v deset hodin večer vypukl z nikdy nezjištěných příčin na půdě jižního křídla pivovaru požár a právě tato nešťastná událost odstartovala modernizaci pivovaru.

Na počátku dvacátého století mívalo březnické pivo přibližně osmdesát stálých odběratelů a jen v samotné Březnici se čepovalo v šestnácti restauračních podnicích. Absolutním rekordmanem ve výtoči piva bývala po mnoho let restaurace Hynka Dražana v Rožmitále pod Třemšínem, kde ročně vyčepovali kolem 400 hektolitrů.

Konec starých dobrých časů
V poločase první světové války se po smrti svého otce ujal panství poslední zámecký pán Jan Nepomuk Pálffy. Do povědomí Březnických se zapsal jako vášnivý nimrod, který lovil nejen v zámecké oboře a svých revírech, ale několik prvních let 20. století strávil i jako lovec a cestovatel v Africe. Jedinou téměř polozapomenutou vzpomínkou na něj a pivovar bývala jeho přátelská posezení se sousedy v zámecké hospodě. A pak také čápi, jejichž přílet na pivovarský komín každým rokem všichni zaměstnanci pivovaru netrpělivě vyhlíželi, protože věděli, že první, kdo panu hraběti tuto událost ohlásí, dostane za odměnu sud piva.

Zestátnění zámeckého pivovaru v Březnici
Koncem II. světové války zabrala protektorátní správa část sladovny pro strakonický podnik Elbag, který zde zřídil sklad svých výrobků - součástek pro nacistické letectvo. Ale pivo se v Březnici za okupace vařit nepřestalo.
Po osvobození byl pivovar a celý majetek velkostatku hrabat Pálffyů jakožto příslušníků německé národnosti zkonfiskován.
V roce 1949 byl z pivovaru vytvořen komunální podnik a pod názvem Městský pivovar v Březnici fungoval až do roku 1951. V roce 1960 se stal Zámecký pivovar v Březnici součástí nově vzniklého národního podniku Pivovary, sladovny a sodovkárny středočeského Krajského národního výboru ve Velkých Popovicích.

Chuť časů březových košťat

Zastaralá výrobní technologie nedělala březnickému pivu dobrou reklamu a nad březnickým ohrnoval kde kdo nos. Ale na vině nebyla zdaleka jen technologie, ale i lidská vůle. Březnické pivo si vysloužilo přezdívku, "pivo hrdinů", přičemž hrdina byl ten, kdo snesl jeho vypití, či "pivo vařené z březových košťat".
Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze si vytipoval jako vhodného kandidáta pro zřízení svého vývojového závodu pivovar v Březnici.

Herold
Listopadový převrat zamíchal osudem březnickémo pivovaru. V červnu roku 1990 se zrodila nová značka - Herold. Na podzim roku 1990 zahájil výzkumný ústav novou etapu modernizace pivovaru. Kvalita piva se podstatně zlepšila, špičkoví odborníci z výzkumného ústavu odvedli skvělou práci.
K jedním z nejvýznamnějších přínosů bylo zavedení technologie svrchního kvašení. Pšeničné pivo se jako první mezi českými pivovary uvařilo v listopadu roku 1993.

Privatizační proces pivovaru se v roce 1995 završil druhým kolem kupónové privatizace. Vznikla tak akciová společnost Pivovary a sladovny Praha, výzkum a služby a.s., jejíž součástí kromě pražského Výzkumného ústavu pivovarského zůstal i březnický pivovar.

Přes oceán k vlastním kořenům
Klíče od pivovaru obratem převzal nový nájemce - americká společnost Childe Herold s.r.o. V roce 1999 se transformovala na společnost Pivovar Herold Březnice, a.s. Přestože se výstav piva znásobil, pivovar přenesl svou pozornost ze zahraničních trhů k domácím zákazníkům. Dalšímu růstu kvality piva napomohla i výměna stáčecího monobloku v dubnu roku 2000. A když březnický ležák v roce 2000 ochutnal guru pivovarské gastronomie M. Jackson, zvolil jej pivem měsíce v rámci každoroční soutěže svého klubu - světové pivní pouti.
O rok později dopluly do USA první hektolitry březnického světlého a tmavého piva pod názvem Old Stork Herold a Herold Bohemian Black.

Pití pravdy
Na jaře roku 2004 se vedení pivovaru ujal nový ředitel David Porteous, který značce Herold nastavil nový směr vývoje. Po letech dozrála její prvá identita, když se proti pivnímu proudu globalizovaného trhu vrátila ke svým kořenům. Ničím nenahraditelném bohatství malých pivovarů, které je uchováno v naprosto osobité chuti jejich piv.

Český majitel

V srpnu roku 2008 kupuje pivovar Herold v Březnici česká společnost Ballena a.s. Podnikatelské záměry Američanů skončily fiaskem, prudce posilující kurz české koruny učinil pivo z Březnice v USA neprodejným.

Majitelé se mění, ale vynikající a nezaměnitelná chuť piva zůstává. Mistři svého oboru v čele se sládkem Františkem Pinkavou vaří pivo s velkou láskou. Vědí, že skutečný labužník a pivař jejich práci ocení!

Na 19. ročníku reprezentačních slavností piva v Táboře v únoru 2009 bylo pivo Herold opět oceněno.V anonymní degustační soutěži získal Herold Bohemian Black Lager 13° třetí místo v kategorii tmavých speciálů (v roce 2008 tuto kategorii vyhrál) a Herold Bohemian Granát Lager 14° vyhrál kategorii polotmavých piv.

Nejvýznamnějším oceněním roku 2009 bylo udělení titulu "Pivovar roku" organizací spotřebitelů "Sdružení přátel piva". To, že zámecký pivovar Herold skončil před druhým Pivovarem Svijany a třetím Rodinným pivovarem Bernard je nesmírně cenné a zavazující.

Rok 2010 začíná také velmi dobře, světlý kvasnicový pšeničný ležák Herold získal ocenění "Potravinářský výrobek Středočeského kraje pro rok 2010", stejně jako polotmavá čtrnáctka Herold.

Úspěšný rok 2010 pro pivovar Herold

Zámecký pivovar Herold z Březnice u Příbrami zvýšil v roce 2010 výstav piva o necelé jedno procento na 11 330 hl. V roce 2010 bylo uvařeno 115 várek piva, v roce 2009 108 várek. Sortiment se rozšířil o nelkoholické pivo Střízlík. Přes padesát procent výstavu bylo exportováno do zahraničí, nové vývozní země byly v loňském roce Vietnam, kam putovalo pšeničné kvasnicové pivo Herold a Slovensko kam vyvážíme plný sortiment.

Opět jsme sbírali ocenění, třináctka Herold byla vyhlášená nejlepším tmavým pivem České republiky, v soutěži "Pivovar roku" jsme obhajovali první místo a skončili třetí za Chotěboří a Bernardem.

V tomto roce očekává obchodní ředitel Tomáš Kopřiva zostřený konkurenční boj na domácím trhu z důvodů poklesu výstavu velkých pivovarů a omezení exportu většiny pivovarů. V roce 2009 poklesl výstav tuzemských o šest procent, v roce 2010 dokonce o dvanáct procent. Pivo Herold se bude nadále prosazovat vysokou kvalitou, za dobré pivo budou znalci vždy ochotni zaplatit.